Viktor Palák

MONSTRUM – PŘÍBĚH EDA GEINA ★★☆☆☆
Nekončící spirála bulvárních fascinací a série okázalých rozhodnutí Ryana Murphyho dosahuje svého dosavadního vrcholu. Je to banální jako lexikon deviací i americké popkultury. Občasným campovým zábleskům navzdory akorát excesivně bezuzdná hovadina. (Netflix)

KONTINENTAL ‘25 ★★☆☆☆
Radu Jude už natáčí v tempu a se záběrovou ostrostí Hong Sang-sooa. Tuhle ultrasuchou satirickou jednohubku přichystal v Kluži v pauze během filmování Drákuly a je to ve své záměrné neústrojnosti ztracené, stejně jako hrdinka snažící se vyvinit z osobních křivd. (kina 23. 10.)

DŮM PLNÝ DYNAMITU ★★★☆☆
US Army má protokoly na všecko – ale o jejich aktivaci stejně nakonec rozhoduje člověk. Dynamický pohled do nejvyšších pater moci, ve kterých už se tak moc nemyslí na zamezení tragédie jako na odvetu. Film, jehož cílem je nasadit brouka do hlavy – a to dělá slušně. (Netflix)

POHLED DO SLUNCE ★★★★☆
Bílé rakvičky a černé myšlenky. Paradoxní příklad místy mimořádně působivého a ve stejný moment snaživého díla. Obřadný a pesimistický film, který upřednostňuje tíživé vzpomínky a před kterým by zčernala i Hanekeho Bílá stuha. (kina 23. 10.)

ČERNÝ TELEFON 2 ★★★★☆
Hodinu Jung, hodinu poltergeist. Duchové hledají cestu k věčnému klidu a Scott Derrickson nachází atmosférickou rovnováhu mezi starým a ještě starším. I hodněkrát viděné tu má specifický twist, příjemně odtržená haluz. (kina 16. 10.)

NĚCO ZA NĚCO ★☆☆☆☆
Kdo úplně je bez viny, ať se zbaví ledviny. Neškodně útulná a dokonale prázdná komedie o vážných věcech. Vyleštěný film, který na nostalgickou ani lechtivou notu nikdy nehraje příliš, ale celkově je po naprosté kreativní dialýze. (kina 16. 10.)

AUTOBUS NADĚJE ★★★★☆
Paul Greengrass je pořád báječný řidič a na jeho novém filmu je nejhorší (český) název. Skutečné ohnivé inferno, klaustrofobie v rozlehlé krajině a divácký film, jehož dopad je silnější než smutek v očích Matthewa McConaugheyho, když dává utratit psa. (Apple TV+)

TRON: ARES ★★★★☆
Pravidla přesunů z gridu do reálného světa možná haprují, jako masivní 3D fest ale nový Tron pořád funguje. Ne tak dokonale bezešvé jako Legacy, ale pořád jedinečné fantaskní hřiště. Servírujte ideálně ve 3D a v IMAXu. (kina od 9. 10.)

VETŘELEC: ZEMĚ ★★★★☆
Příjemně uměřená výprava do univerza, které takové rozšíření nutně nepotřebovalo. Pietní retrofuturismus se potkává s novými predátory, spíše poklidnému tempu pomáhá celé spektrum motivací různých postav, z nichž xenomorf rozhodně není ta nejděsivější. Voko bere. (Disney+)

FRANZ ★★☆☆☆
Neuchopitelnou, křehkou mysl Kafky se Agnieszka Holland snaží přebít koláží, která se explicitně vymezuje vůči turistické zkratce, ale místo ní nabízí jen zmatečný sled obrazů s nulovou energií. Usedlá divočina. (kina 25. 9.)

SIRAT ★★★★★
Pouštní rave, který safe space opravdu neslibuje. Nepříjemně vyprahlá, ale i extatická ztripovaná rallye, která může fascinovat i frustrovat zdánlivou bezcílností. Film, který chce v prvé řadě zprostředkovat (zahlcující) zkušenost. (kina 25. 9.)

JEDNA BITVA ZA DRUHOU ★★★★★
Revoluci sice televize přenášet nebude, nástup fašismu ale dává v přímém přenose. Podivně horečnatý, performativně přehrávaný, hodně kinetický film, který vypadá zároveň jako z roku 1987 a z minulého srpna. (kina 25. 9.)

ALIAS CHARLIE SHEEN ★★★☆☆
Chronologický, doslovně ilustrovaný příspěvek do cyklu „hollywoodské stars přejímají vládu nad narativem svých životů“. Sheenův sešup do závislostí je sám o sobě silný, mluvící hlavy dostatečně přitažlivé, tématu navzdory se ale ty tři hodiny drží při zdi. (Netflix)

NA DRUHÉ STRANĚ LÉTA ★★★☆☆
Hrdinky mezi bublifukem a prvními drinky, léto mezi bezstarostností a tíhou toho, co má přijít. Film, který hodně spoléhá na to, co zůstává nevyřčeno, zvědavost a představivost ale provokuje jen proměnlivě. (kina 11. 9.)

V ZAJETÍ DÉMONŮ: POSLEDNÍ RITUÁLY ★★★☆☆
Obstojné rozloučení se sérií, která dělala radost těm, co démony rádi konfrontují latinou a krucifixem. Melancholický tón odráží odcházení oblíbených postav – funkční to je jako dětská říkanka, jejímuž kouzlu jste se rozhodli uvěřit. (kina 4. 9.)

KARAVAN ★★★☆☆
Na smysly orientovaná starostlivá jízda mámy a jejího dospívajícího syna s hendikepem – maličko Sean Baker pod sedativy a nebulvární drama, jaká ale po festivalech putují už pár dekád. Atmosférické střípky nakonec přece jen příliš vláčné. (kina 28. 8.)

POD TLAKEM (Hostage) ★★☆☆☆
Umírající táta premiérky, vražda, sex s nevlastním synem, únos manžela, hlasování o nedůvěře, vlastizrada, smrt hlavy státu, lidé umírající kvůli lékové krizi – a pořád je to kupodivu lepší, než když vladařku hrála Kate Winslet. (Netflix)

NIKDO 2 ★★☆☆☆
Kdyby byl dad joke akčním filmem, vypadalo by to nějak takto – středně okoralé se záchvěvy energie, ne úplně marné, ale tak nějak předvídatelné. Všechno je tady připravené podle pravítka a narozdíl od hrdinovy rodiny nebudeme mít moc na co vzpomínat. (kina 21. 8.)

ÚZKÁ CESTA NA DALEKÝ SEVER ★★★☆☆
Sošný Jacob Elordi mezi tropickou hnilobou a ušlechtilé dojímání nad krutostmi války. Hranice mezi bolestností a prvoplánovou okázalostí je v podání Justina Kurzela povážlivě tenká a tenhle seriál má až aristokratický vibe jak Lawrence z Arábie. (HBO Max)

SHIFTY ★★★★★
Zlatý Ámos Curtis to zase dokázal. Fascinující archivní mozaika s názorem, deziluzivní i zábavné zachycení konce jedné epochy v Británii, kdy důraz na individualismus rozložil nejednu jistotu. Kalendárium z protikladného vesmíru a mimoděk i nejlepší myslitelný klip Common People. (BBC)

HODINA ZMIZENÍ ★★★★☆
Odešli v noci a Zach Cregger o tom natočil klasický horor s atmosférou kingovského maloměsta, při jehož sledování je docela snadné uvěřit tomu, že cokoliv se může stát a změnit cinknutím zvonku. Hodně tenze, ale i humor a gore. Rozkošné. (kina 7. 8.)

BLÁZNIVÁ STŘELA ★★★☆☆
Filmy jako tenhle se už prakticky netočí a nová Bláznivá střela zkouší, zda by se to nemohlo změnit. Z obdivuhodné smršti vtipů vystupují slovní hříčky, ze situačního humoru je ale až moc cítit přítomnost laťky, která má být překonána. (kina 14. 7.)

JURSKÝ SVĚT: ZNOVUZROZENÍ ★★☆☆☆
S filmem, kde je T. rex vykreslen jako lenivý idiot, samozřejmě nemohu souznít. Ale asi si dával šlofíka poté, co nechal posté jedny postavy volat jiné postavy, které se zrovna někam ztratily. Plus teda zavražděno dabingem. (kina 3. 7.)

LETNÍ ŠKOLA, 2001 ★★★★☆
Rodina nade vše – a v té pokrevní i lokálně mafiánské to drhne. Posmutnělá kronika dospívání, která je silnější ve scénách citového zmatení než gangsterky okolo tržnice. S žánrem koketující sekvence mají rezervy, v zachycování prchavé všednosti skvělé. (kina 24. 7.)

SBORMISTR ★★★☆☆
Ondřej Provazník se v povědomém příběhu o predátorském sbormistrovi vyhýbá bulvárním zkratkám, jenže podobně jako Juraj Loj v hlavní roli si počíná jako sice šikovná, ale taky poněkud zaskočená školačka před tabulí. Nerovní soupeři, mizivá tenze. (kina 10. 7.)

LATINSKÁ KREV: BALADA O NEYI MATOGROSSOVI ★★☆☆☆
Omyvatelný, modelový biopic o transgresivní osobnosti brazilské pop music. Film, který se chová jako closeted gay – chtěl by být expresivní, přepjatý, emocionální i trochu campy, ale nikdy si to tak docela nedovolí. (Netflix)

28 LET POTÉ ★★★★☆
Začíná to jako postapo od Bena Wheatleyho a končí jako existenciální podobenství v jodem potřené kostnici. Boyle a Garland tentokrát žánr nemění a spíše se přizpůsobují, pořád je to ale nadstandardní žánrovka plná okamžitých atrakcí i snahy budovat hlubší mytologii. (kina 19. 6.)

F1 ★★★★☆
Joseph Kosinski ztrácí s každým dalším filmem na osobitosti, pořád je ale suverénním režisérem narativně předvídatelných, ale esteticky pohlcujících opulentních filmů. Občas trochu opatrný, ale pořád čistě odjetý závod a film právem odsouzený k úspěchu. (kina 26. 6.)

FÉNICKÉ SPIKNUTÍ ★★★☆☆
Wes Anderson si znovu libuje v orchestraci mechanických nástrojů, jako by ale zapomínal, že soukolí může tvořit i herecká akce, která je víc než jen souhrnem kuriózního přehrávání slavných tváří. Místy se zdá, že to režíroval účetní. (kina 5. 6.)

ZKOUŠKA ★★★★★
Přemýšlivý creepy strýček Nathan Fielder ve druhé řadě Zkoušky pokouší hlavně své limity. Člověk si musí připomínat, že sleduje komediální seriál, co taky zbývá, když Fielder vše komentuje se stejnou intonací. Naprostý unikát, každou minutou překvapivější. (Max)