Jiří Štěpán

Blue Abstraction: Prepared Piano Project 1985–1987, by Jessica Williams 8 track album

Jessica Williams je trochu skrytý poklad amerického jazzu a avantgardního piana, velká znalkyně a interpretka Thelonia Monka mimochodem. Na Blue Abstraction šla ještě dál, k preparovanému klavíru, ale přistupuje k němu s kontrolou a groovem. Napětí a harmonie. pre-echo.bandcamp.com/album/blue-a...

V pátek bude na Skle zas nějaký ten folk. Muži i ženy s kytarou, táborák spíše ne.

Právě jsem zjistil, že paní v bance mi při poslední schůzce někam kdovíproč zapsala akademické tituly. Takže při všech platbách asi už pěkně dlouho vypadám jako úplný trotl. Teď je třeba se co nejrychleji delaholizovat.

Rozjíždíme Otovice: Jü a Pestvo v březnu Na podzim jsme vyhlásili pauzu v Soulkostele a pro jarní část roku 2026 přenášíme hlavní stan do Otovic, konkrétně do Villy Strooikaas (č. p. 139). Začínáme pěknou divočinou – v sobotu 14. bř…

Příští sobotu budeme s Pestvem hrát v Otovicích společně s Jü, což je fakt skvělá maďarská kapela, na kterou se těším snad ještě víc než na náš koncert. Je to daleko odevšad, ale proto krásný výlet. Takže velmi doporučuju. srumec.com/2026/02/25/r...

Ostatně i další vybrané tituly jsou velmi silné a stojí za pozornost. Musím říct, že různorodost české fantastiky je tu reprezentována ve velké šíři a je to dobrý obraz scény. Tak po nich v knihkupectvích a knihovnách sáhněte.

Mám z toho obrovskou radost, protože všechny tři autorky si to opravdu zaslouží. Za těmi knihami je spousta práce, která do nich byla jak při psaní, tak i pak v redakčním a nakladatelském procesu. Už jen proto bych chtěl, abyste si je přečetli, i kdyby žádná z nich nevyhrála.

Před chvílí byly vyhlášeny širší nominace na ceny Magnesia Litera a hned třetina kategorie fantastiky je z Hostu. Navíc ve všech případech – Neklidném hrobu Kateřiny Šardické, Paláci šupinatých koček Jarmily Kašparové a Tři čtvrtě na šílenství Jely Abasové – jde o osobité přístupy k žánru.

Tempered Tempus, by Rytis Mažulis 2 track album

Je k neuvěření, jak se statická hudba na Tempered Tempus dokáže při poslechu proměnit v dynamický a intenzivní zážitek. Rytis Mažulis dávkuje mikrointervaly tak, že se atonalita v čase převtěluje v psychedelii. Ani nechápu, jak to Anton Lukoszevieze hraje. miclithuania.bandcamp.com/album/temper...

The Man Who Stole Infinity | Quanta Magazine In an 1874 paper, Georg Cantor proved that there are different sizes of infinity and changed math forever. A trove of newly unearthed letters shows that it was also an act of plagiarism.

"Every branch of science needs a hero. Chemistry has Lavoisier, mechanics has Newton, relativity has Einstein. There’s always this one, only one. But that’s always a lie. [...] Math is a collective enterprise." www.quantamagazine.org/the-man-who-...

YouTube video by Saturday Night Live Lily Allen: Sleepwalking (Live) - SNL

Furt doporučuju obskurní muziku, ale jedna z mých nejposlouchanějších věcí je West End Girl od Lily Allen. O tom příběhu bylo napsáno hodně, ale základem jsou skvělé písničky – produkce, melodie, storytelling v textech. Osobní, lidské, krásné, jak to jen u tématu jde. www.youtube.com/watch?v=6e2X...

Say Goodbye to the Undersea Cable That Made the Global Internet Possible History was unmade last year, as engineers began the massive project of ripping the first-ever transoceanic fiber-optic cable from the ocean floor. Just don’t mention sharks.

"Most people don’t even think about how quickly we’ve accepted instantaneous communication as normal - we only notice it when it breaks. Billions of people walk around not noticing this infrastructure." www.wired.com/story/say-go...

Už to tu mám jak černou kroniku, ale Rob Grant a Dan Simmons v jednom týdnu? Dvě podoby sci-fi naprosto stěžejní pro mé vnímání žanru a světa okolo. Červený trpaslík ukazuje, jak nebrat veci vážně, Zpěvy Hyperionu zase, že vážnost a patos mají své místo a čas. Obojí je důležité a humanistické, díky.

Na brněnský fotbal se teď upíná zrak odevšad, protože miliardáři. Ale že místnímu nejstaršímu klubu hrozí zánik, to už asi nebude zajímat nikoho. Na Morendu chodí moji kamarádi pro fotbal jako takový... a klub nejspíš ani nedohraje sezonu. Že po stadionu touží developeři, ani není třeba dodávat.

ale osobně mi to připadá přirozené a logické. Ta kniha pro mě představuje zase silné autorské gesto a výpověď, která se vymyká tradici, ale přitom hledá nějakou obecnější platnost. A s tím já velmi souzním.

Digitalizace, virtuální svět, z toho pramenící technokratické směřování a zplošťování lidskosti, tam vidím těžiště. Ale není to abstrakce, to spíše snaha zachytit okamžik přerodu, který budeme schopni interpretovat až zpětně. Zároveň může překvapit, jak politicky lze mnohé texty číst,

Zůstal ale temný spodní proud, který vyniká mnohem více díky absurditě a černému humoru, jež sbírkou prostupují. Stále je tu odosobnělost a jazykové obrazy, které mi byly tak blízké v Neviditelném terénu a Správe o fiktívnej monarchii, ale tematicky působí básně i celá sbírka daleko soustředěněji.

Na konci roku vyšla nová sbírka jednoho z mých nejoblíbenějších básníků v okolí. Dušan Šutarík ve třetí knize změnil způsob jakým píše, ale stále proniká do nejednoznačnosti doby a proměnlivosti civilizace. Texty v Hlasech spoza hraníc jsou básněmi v próze, verš oproti předchozím sbírkám zmizel.

A v půlce března budeme s Pestvem hrát spolu s nimi u Osobiče na statku v Otovicích. Čekám velkou nádheru a parádní muziku. Ale o tom zase příště.

Rudel, by Jü 10 track album

Jü bych asi pořád označil jako jazzovou kapelu, přestože jejich zvuk je teď hodně rockový a odkazuje třeba chicagské nezávislé scéně. Hlavně na aktuální čtvrté desce Rudel zní dost ostře, ale nebojí se repetic ani opuštění přímé linky. A baví mě snad víc než dřív. weareju.bandcamp.com/album/rudel

Proto cituji sebe a dávám ke zvážení podporu literárních a kulturních periodik. Není to mnoho, ale má to význam. bsky.app/profile/side...

Jestliže se tady občas rozčílím nad něčím, co mě štve, jsou to často marginálie a v zásadě bouře ve sklenici vody (byť na nich záleží). Ale tohle je opravdu vážná věc, ohrožení literárního a kulturního provozu. A když si představím, že Otík pak bude reprezentovat třeba ve Frankfurtu, jímá mě hrůza.

Trilogie de la Mort, by Éliane Radigue 3 track album

Zemřela Éliane Radigue. Nemohu jinak, než vzpomenout tematickou skladbou, která byla i jednou z prvních věcí, které jsem od ní slyšel. Poslech její hudby byl vždy o pozornosti, trpělivosti a zpomalení. Tím, jak vykračovala mimo čas, odkrývala jeho plynutí. elianeradigue.bandcamp.com/album/trilog...

Anthropic obviňuje DeepSeek a další čínské společnosti, že mu těžily data za modelu Claude. Mají ti lidi vůbec soudnost? Celý jejich produkt je postavený na tom, že bez skrupulí ukradli miliony knih čistě za účelem zisku. Tohle mě štve daleko víc něž nějaké pirátství jednotlivců. A patří jim to.

Nethering, by Colin Stetson, Greg Fox, Trevor Dunn 7 track album

Ani v mých nejdivočejších snech se nedala dohromady taková kapela, jako hraje na Nethering. Rytmika Trevor Dunn-Greg Fox, co to vůbec je za šílenost? A Colin Stetson tu hraje v jeden okamžik minimalisticky i jako několik lidí najednou. První deska roku™. colinstetson.bandcamp.com/album/nether...

Polibek Maintré splétá příběhy postav, které nás provedly předchozími třemi díly, a vrcholí divokou a nevyzpytatelnou hrou o podobu Aithry a budoucnosti světa. Na obálce František Kotleta o této tetralogii říká, že jde o nejlepší fantasy od Naslouchače Petry Stehlíkové. A já nemůžu než souhlasit.

Myslím si, že Kristina M. Waagnerová se svou sérií získala přízeň fanoušků fantasy proto, že se jí podařilo vdechnout život nejednoznačným postavám, které chybují jako skuteční lidé, a zároveň vystavěla i nelítostný, ale promyšlený svět. A teď sklízí plody této pečlivé práce.

Závěr série Zlatá grai je tady!
Bylo to velmi intenzivní, protože za dva a půl roku od chvíle, kdy jsme se rozhodli do vydání jít, se podařilo udělat čtyři krásné knihy, které dle mého názoru vykročily z běžné fantasy produkce. Zkrátka stálo to za to.

Slabost a zbabělost nepatří jen antihrdinům Pouť zásvětím, hotelovým očistcem, kancelářským peklem, vlastním podvědomím. Komiksový autor Branko Jelinek vydal své zatím nejambicióznější dílo s názvem „Oskar Ed: Můj nejlepší přítel“.

„Úspěchem umělce je z mého pohledu vytvořit podnět. Přimět člověka k uvažování. Pokud to dílo nedokáže, je mrtvé.“ www.h7o.cz/clanky/14352...

The choice isn’t between books and screens. The choice is between intentional design and profitable chaos. Between habitats that cultivate human potential and platforms that extract human attention."

Tohle je třeba pochopit a konat politicky a globálně.
"We struggle with feeds versus focus. One happens in an ecosystem designed for contemplation, the other in a casino designed for endless pull-to-refresh. [...]