Jaroslav Bílek

Hodně se teď píše o deziluzi z vlády a nechuti jít k volbám.

V Bolívii bude v neděli první kolo národních voleb.

Mezi voliči má v tuto chvíli možnost nevolit/vhodit neplatný hlas/prázdný lístek větší podporu než jakýkoliv z kandidátů na prezidenta.

To je teprve blbá nálada.

Třeba v Latinské Americe je moře političek, které neberou lidská práva a demokracii vážně. Důvodem, proč i neválčí je především to, že se tam neválčí obecně.

Nevěřím, že by to samo o sobě přineslo velké zlepšení. Čím jsem starší, tím více si myslím, že to je o konkrétních lidech.

Konečně někdo napsal, jak to je.

Působil jako by si spletl turnaj i sport.

Již zítra budu v @klubskeptiku.bsky.social vyprávět o demokracii, autoritářství a politice v současné Latinské Americe.

Pokud budete v Praze, a ještě nemáte program na podvečer, tak vás rád uvidím.

Dnes tu mám jednu zajímavost ze silně katolické Kolumbie. Ministrem pro rovné příležitosti se tam stal bývalý gay pornoherec a absolvent politologie na Papežské univerzitě v Bogotě Juan Carlos Florián.

Zajímavá vás aktuální dění v Latinské Americe? Chcete se seznámit s příběhem a působením Javiera Mileiho, Nayiba Bukeleho a Maríi Coriny Machado?

Tak přesně o tom bude příští pátek má přednáška, kterou pořádá @klubskeptiku.bsky.social

a woman in a red dress is reading a book in front of a bookshelf that says the end ALT: a woman in a red dress is reading a book in front of a bookshelf that says the end

16/ Pokud chceme zvětšit zastoupení žen v politice, tak samozřejmě existují i jiné cesty.

Každý třeba může podporovat ženy ve své rodině a okolí a vytvářet jim podmínky pro snazší politickou participaci.

Zavedení kvót však zjevně má svůj efekt.

15/ Dalším důležitým aspektem je, zda se jedná o demokratickou zemi.

Kvóty na ženy a vysoké zastoupení žen v parlamentu má třeba i Kuba, Nicaragua nebo Venezuela.

Tamním občanům a občankám je to bohužel v praxi platné asi jako mrtvému zimník.

14/ Podstatnou proměnnou se však zdá být politická kultura v daném parlamentu.

Pokud jsou mužští zákonodárci výrazně proti, vede to k tomu, že sice máte více žen v parlamentu, ale jejich vliv je velmi marginalizovány.

13/ Ženy v parlamentech častěji navrhují zákony, které se týkají třeba ženských práv a aktivněji vystupují na rozpravách o těchto tématech.

Zvětšuje se také šance, že se budou přijímat zákony, které potřeby žen více zohledňují.

12/ Více žen v parlamentu vede i k tomu, že poslanci věnují více pozornosti ženským tématům a jsou častěji konfrontování s ženským pohledem na agendu, o které se jedná.

Ženy se pak častěji dostávají do vlivných pozic v parlamentech, ve vládách a do vedení politických stran.

11/ Pomyslnou výjimkou je třeba Francie. Když tam v roce 2002 zavedly kvóty na ženy, vzrostl jejich počet z 10, 9% na 12,2 %

Roli totiž hraje konkrétní podoba. Poněkud nepřekvapivě má větší efekt trvat na umístění žen na volitelných místech kandidátek.

a man is writing on a whiteboard with the words it 's simple math written below him ALT: a man is writing on a whiteboard with the words it 's simple math written below him

10/ Prvním důsledkem kvót na ženy v politice překvapivě je, že vedou k výrazně většímu zastoupení žen v politice.

Pokud je tedy cílem dané země zvětšit zastoupení žen v politice jsou kvóty funkční cestou.

9/ Jaký však mají kvóty efekt na politiku?

Studie ukazují, že ženy často upřednostňují v parlamentech jiná témata než muži.

Muži dávají často větší váhu třeba bezpečnosti a obraně, kdežto ženy zase ženským právům anebo sociálním otázkám.

8/ Poslední možností jsou přímo rezervovaná místa pro ženy v parlamentu. Takové nařízení platí třeba ve Rwandě. Zde tuším musí žen být v parlamentu vždy alespoň 30%.

7/ Svou roli hraje i to jaký postih případně čeká politickou stranu při porušení a jak velkou moc má v politické straně její vedení. Může se totiž stát, že sice papírově máte na kandidátce ženy, ale ve straně nemají reálnou politickou moc.

6/ Provedení legislativních kvót se může stát od státu prudce lišit. Je totiž rozdíl, zda požadujete, aby byl určitý počet žen na kandidátce, nebo určitý počet žen na předních místech kandidátky a podobně.

5/ Další možností jsou legislativní kvóty. Ty udávají, kolik míst na kandidátce musí politická strana rezervovat pro ženy. K jejich zavádění dochází od 90. let a obzvláště populární jsou třeba v zemích Latinské Ameriky.

4/ Nejběžnější jsou stranické kvóty. Jako první je začaly zavádět levicové strany v západní Evropě v 70. letech. Jejich specifikem je, že jsou dobrovolné.

Politické strany je zavádějí nejen aby do svých řad nalákaly více žen, ale jako způsob k oslovení většího množství voliček.

3/ Kvóty jsou jednou z cest, jak zvětšit zastoupení žen v politice. Jde o poměrně velkou novinku, protože před rokem 1990 byly velmi vzácné.

Dnes však nějaká forma kvót pro vyšší zastoupení žen existuje ve 130 zemích světa.

V praxi máme tři druhy kvót.

2/ Na úvod bych rád transparentně řekl, že to není téma, ve kterém bych kdy aktivně dělal vlastní výzkum.

Když se však věnujete autokratům, problémům demokracie anebo Latinské Americe tak tomuto tématu a výzkumům o něm nemůžete uniknout.

1/ O kvótách pro ženy a vůbec zastoupení žen v politice se lidé přou často a rádi.

Já se v tomto vlákně rozhodně nebudu snažit o nějaké normativní rozřešení.

Namísto toho se budu na celou věc dívat jako již tradičně v komparativní perspektivě.

Kvóty pro ženy v politice

Je neděle, a tak je ideální čas na další výbušné politické téma.

V dnešním vlákně se podívám na kvóty pro ženy v politice🧵

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaum odsoudila co se děje v Gaze a vyzvala k míru a dvoustátnímu řešení.

Myslím, že tahle zpráva je důležitou ukázkou toho, kam se posouvá světové mínění. Sheinbaum je první židovskou prezidentkou Mexika.

a red and blue circle with the words that 's all folks on it ALT: a red and blue circle with the words that 's all folks on it

Celkově se tedy domnívám, že přimět Rusko jen pomocí sankcí ke změně politiky není moc pravděpodobné.

Mezinárodní sankce nesporně prodražují Rusku jeho válku. Není však jisté, zda ji prodražují dost a jestli vydržíme déle než Putin a jeho suita. 12/12

V delším časovém horizontu bohužel mezinárodní sankce často posilují podporu vlády v sankcionovaném státě. Oboje je dobře vidět třeba na Kubě. Ta je pod sankcemi USA desetiletí, ale tamní autoritářská vláda i přes pár otřesů stále drží. 11/12

Zdá se, že mezinárodní sankce mají největší dopad na daný stát v prvních letech po jejich uvalení. V čase totiž často roste schopnost sankcionovaných států se jim přizpůsobit anebo je obcházet. 10/12

Velkým problémem je, že úspěch mezinárodních sankcí ovlivňuje, zda je dodržuje většina států na světě. V situaci, kdy máte velký a silný stát, jako je třeba Čína, který naopak zemi pod sankcemi pomáhá, je celé úsilí o dost těžší. 9/12