Jaroslav Bílek

Ostatně ministr zahraničních věcí, který se oddává rekreačnímu hajlování a sbírá nacistické relikvie, bude pro ruskou propagandu přímo pohádkový materiál.

To bude velká nádhera.

Pro výsledek voleb není podstatné, kdo vyhrál předvolební debatu.

I kdyby v nich totiž nějaký kandidát dal 4 góly, 5 asistencí a 2 homeruny, tak to volební výsledky ovlivní jen pramálo.

Výzkumy totiž ukazují, že debaty primárně posilují již existující preference voličů.

Maduro má podporu armády, strany a pořád značného množství lidí v té zemi. Není tak osamocený jako třeba Ortega a Ortegová i ti mají stále tu podporu represivních složek a zbytků strany.

Mimochodem zrovna ten diktátor Ortega v roce 1990 prohrál volby a odešel od moci. Pinochet není zdaleka jediný.

V Chile budou letos v listopadu prezidentské volby. Zatím to vypadá dost nešťastně, protože největší šanci na druhé kolo má komunistka Jeannette Jara a krajně pravicový populista José Antonio Kast.

Tady se určitě rozcházíme v tom, co chápeme jako dobrovolné.

Odvolat se prý ještě může.

Neodstoupil dobrovolně. I po prohraném referendu chtěl vládnout dál, ale zbytek junty ho už nepodpořil. Vedle toho už ta junta neměla mezinárodní podporu a třeba USA jednak trvali na férovém referendu a druhak posílaly peníze na kampaň opozici.

Včera uběhlo 52 let od převratu v Chile. Tento příběh názorně ukazuje, kam vedla neschopnost politiků se domluvit, radikalizace společnosti a rezignace na umírněnou středovou politiku.

V čase, kdy je obchodování s nenávistí pro mnohé podnikáním, je to příběh dost aktuální.

Já včera jen zaznamenal ten rozsudek a šel spát, takže nevím. Hlavní stejně je, jak na to zareaguje Trump :)

Neúspěch je pro Mileiho problém.

V říjnu budou volby do kongresu a pokud v nich jeho strana neuspěje, bude Milei jen těžko pokračovat v reformách.

Prohra navíc může odradit zahraniční investory.

Zdá se, že korupční kauza Mileiho sestry opravdu zatřásla s důvěrou v prezidenta a jeho vlády 4/4.

Peronisty zde vedl obhajující guvernér Axel Kicillof. Právě o něm se mluví jako o možném vyzyvateli Javiera Mileiho pro prezidentské volby v roce 2027. Šlo by o zajímavý duel dvou ekonomů s odlišnou ekonomickou i politickou vizí 3/4.

Včera se volilo v nejlidnatější provincii Buenos Aires. Tato provincie tvoří okolo 30% argentinského HDP a žije zde 40 % voličů.

V toto chvíli je sečteno sice jen 82% hlasů, ale opoziční peronisté vedou o více než 13 % 2/4.

Javier Milei utrpěl zdrcující výprask

V Argentině právě probíhají provinční volby a strana Javiera Mileiho v nich zatím dost zaostává za očekáváními.

Minulý týden byla v provincii Corrientes až čtvrtá. To však není nejdůležitější a ani největší provincie, takže se to zdálo jako drobnost 1/4.

Jak to bude dále je samozřejmě nejisté a můžeme si jen přát, aby případné kroky administrativy Donalda Trumpa byly řádně promyšlené a nevedly k ještě větší destabilizaci řady zemí v této části světa 14/14.

V kontextu dnešního vlákna je velmi důležité zmínit, že po konci studené války je situace jiná a USA přežití a rozvoji demokracie v Latinské Americe spíše pomáhají. Nedávným příkladem je, že pomohly zabránit převratu pravicové vlády v Guatemale v letech 2023 a 2024 13/14.

Zde stojí za zmínku i reporty organizace Freedom House. Ta se od roku 1973 zabývá hodnocením demokracie ve světě a významná část jejích finančních zdrojů pochází od vlády USA. V době studené války tato organizace prokazatelně nadržovala zemích, které měly pravicovou vládu a byly spojencem USA 12/14.

Když už je řeč o té Kubě, tak se hodí připomenout i jednu neúspěšnou intervenci a tou bylo proslulé vylodění v zátoce Prasat. U nás se tato událost dostala do učebnic jako vylodění v zátoce Sviní, čímž chtěl komunistický dějepis umocnit podlost této akce 11/14.

Obecně a vlastně k USA dost něžně se dá konstatovat, že především během studené války byla řada intervencí motivována snahou zabránit další kubánské revoluci. V logice této obavy USA často dost přeceňovaly nebezpečnost řady levicových povstaleckých skupin 10/14.

Ještě zajímavější byla během studené války situace v Chile. Dle řady odborníků zde USA nejprve podporovaly pučisty proti levicovému prezidentu Allendemu. Posléze ale začaly podporovat opozici proti Pinochetovi 9/14.

V tehdejší administrativě prezidenta Dwighta Eisenhowera měla řada lidí profesní, osobní nebo rodinné vazby na tuto společnost. Dnes se tak tato intervence často dává za příklad nezdravého vlivu korporací na zahraniční politiku USA nebo dokonce příklad korupce 8/14.

Levicový prezident Árbenz se pokoušel o pozemkovou reformu, takže byl v rozjitřené atmosféře studené války označen za komunistu a preventivně odstraněn. Primárním důvodem však bylo, že jeho reforma křížila plány United Fruit Company, která vlastnila nejvíce půdy v zemi 7/14.

V řadě případů bohužel nešlo o akce, které by sloužily k větší podpoře demokracie, lidských práv anebo rozvoje v dotčených zemích. Typickým příkladem bylo svržení prezidenta Guatemaly Jacoba Árbenze v roce 1954, do kterého se zapojila CIA 6/14.

Nikaragua v tomto směru nebyla žádnou výjimkou. Mezi lety 1898 a 1994 proběhlo v Latinské Americe 41 úspěšných intervencí USA. Z toho bylo 17 přímých. Je pak k diskuzi kolikrát se pokoušely USA o ovlivnění politického vývoje nepřímo a neúspěšně 5/14.

Pokud bych se ale narodil třeba ve Střední Americe byly by mé postoje pravděpodobně alespoň trochu jiné. Taková Nicaragua zažila mezi první a druhou světovou válkou ze strany USA dvě okupace. Potom zde USA značnou dobu podporovaly dost krvavou diktaturu rodiny Somozů 4/14.

Sám patřím ke generaci, která vyrůstala v politicky a geopoliticky optimistických devadesátkách.
Díky tomu, že jsem prožil dětství v České republice tak pro mě USA odmalička představovaly symbol demokracie, lidských práv a přirozenou protiváhu proti autokratům a nesvobodě 3/14.

Občas se v České republice divíme, proč nemají USA v Latinské Americe často úplně nejlepší pověst. Jednou z hlavních příčin je, že USA nepřistupovaly k zemí v tomto regionu a jejím vládám vždy férově a v rukavičkách 2/14.

Na úvod si neodpustím drobnou poznámku. To, že USA v minulosti prováděly vojenské intervence a změny režimů v zemích Latinské Ameriky (nebo jinde) nijak neospravedlňuje podobné jednání Ruska nebo jiných zemí. Zlo je zlo bez ohledu na to, jestli ho páchá váš tým nebo cizí 1/14.

Intervence USA v Latinské Americe

Donald Trump zvažuje vojenské útoky přímo ve Venezuele, a to je myslím vhodný čas na jedno těžké téma. A tím jsou intervence USA v Latinské Americe 🧵

Odborníci říkají, že nejlepším způsobem, jak se zbavit drogových kartelů je: pomoci tamním zemím reformovat policii, omezit korupci a provést větší legalizaci drog v zemích, kam proudí. To je ale práce na delší dobu a nevypadá na fotkách tak dobře, jako válečná lodě 19/19.