Yersinia Pestis

Tuto instalaci jsem pojmenovala jako "Všechny moje vztahy s IT boys."

U poříčské elektrárny jsem vyrostla. Bylo moc fajn se do ní podívat jinak než jako urbexer. Opravená, sloužící k výstavám umění. Ten prostor je kouzelný podobně jako pardubické automatické mlýny.
EPO Trutnov

Jo, nemožnost svého koně je limitující. Ono koní naučených na luk je tady asi tak 20 a cizí to učit nemůžu/nemám zdroje. Já dost sleduju Tengriho z ČR, protože narozdíl od Kassaie do luků necpe sklolaminát, tak má plus. 😅

Vlastním s střílím jezdeckým. Občas střílím i z hřbetu, ale jen max v klusu, na cval si pořád netroufám. Respektive zkusila jsem a kvůli tomu divokému nepřenositelnému pocitu jsem zabrala v jezdectví a makám na tom!

To je tak super, být zase zpátky. Po víc jak půl roce, kdy mi kvůli životním okolnostem tenhle koníček nepřinášel radost už zase přináší. A s pochvalou trenérů, kdy jsem sice ztratila na síle (ono taky tahat 30 lbs luk je dost), ale vše ostatní zůstalo.

Na Vltavský už to nesmrdí? Nebo jsem tak dokonale asimilovaná?

Tak už i já.

Se sousedem máme vytvořenej rituál a máme k němu i svolávací znamení.
On večer v tichu vyjde na balkon, otevře tam plechovku, já slyším typické "tss", vycházím a začíná sousedská půlhodinka.

Jaj... 😅

Ještě mě teda napadá. S cizím jazykem obecně nemám problém a i tyhle zdroje jsem hledala. Spíš mě to zajímá v našem prostředí. Ať už společensky tak i zdravotnicky.

😂

Chilluješ doma na gauči, otočíš hlavu a tam tohle.
Mám všechno. 💚

Od tebe jo. A na Twitteru jsi mi tím před několika lety pomohla. 🫶 Protože jako jedna z mála se neodvoláváš na své diagnózy a nejsi stále v roli oběti.

(Ano, mám po krk lidí, kteří se za něco pořád jen schovávají, nálepkují a utíkají tím od zodpovědnosti. 😅)

Fakt doporučuju. Odtud se pak projít oběma parky přes řeku až k zámku, přes Přihrádek až do centra. Je to kousek a nenáročné.
Každý poslední pátek má galerie právě volné vstupy.

Já jsem prostě jen beznadějnej romantik.

Člověk: někdy, ale jen někdy
Příroda: vždycky, ale jen vždycky.
Čas se ještě naplní...

V rámci volného vstupu do Gočárovy galerie v automatických mlýnech.

Takhle máte nakupovat knihy! Ne vlítnout neosobně, bez citů a vztahů do nějakého řetězce.

Po více jak půl roce jsem se znovu objevila v oblíbeném knihkupectví. Knihkupec se ptal a hned hlásil, že ví, že poradit nepotřebuju a mám rozhled, ale že tohle by se mi mohlo líbit, že si vzpomněl.
Řevu. 🥹

Já vím.
A ono to je utrpení i pro nás. Mnohem radši bych byla, kdyby sovy mohli přijít až okolo oběda, spolupracovalo by mnohem se líp oběma. Takhle je polovina v polospánku a stojí to za vyliž.

Jako skřivan právě teď balím a zahajuju mód odpočinku, nedělání důležité práce a rozhodnutí.

S hrachem jí pomáhají kavky, svěřuje se krkavci a Jurášek je samozřejmě černej?

Můžu se zavřít doma a brečet, jaký mám traumátko z tanečních. Nebo se sebrat a po třech měsících ho napravit.

Co říkáš? Pocem. A pufu, bude líp.

Hnízdo neřesti.

Plním resty míst, které jsem ještě nenavštívila.
Pěkné to tam máte!

Tu už sebrala tramvaj, ne?

They’re safe now. Someone threw them outside during the first frosts, and some of them had the tips of their tails frostbitten.

Drúadan, Lothorién, Ithilien a Brethil.

Je to dobrý den.

Jo, ne všechno jde naplánovat podle kalendáře, ale sledovat tohle bylo hodně bolestivý. 2/2

Po tom, co jsem viděla u svého bývalého partnera (rodiče si ho pořídili velice 50+), tak mi přijde sakra důležitý i to "k maturitě". Byl na vysoký a řešil, jak mu táta už v podstatě odchází, máma nemůže, že to se školou a prací všechno nezvládá a bude muset přerušit apod. 1/2

No jasný. Já jen pokračovala v humoru. Moje okolí kromě druhý, třetí a nevimkolikátý směny často zmiňuje izolaci a taky peníze. Když dojde na druhé/třetí, tak dojde i k hrůze "to neuživíme, neblbni". Šaty a jídlo jistě, ale taky je chtějí nějak vzdělat a zabezpečit. Spousta faktorů.