časopis Vesmír

Obrázek na obálce se vztahuje k článku Ondřeje Ticháčka a Pavla Jungwirtha o jejich modelu lidského ucha, který umožňuje v počítači simulovat různé poruchy sluchu a studovat přenos signálu mezi mechanickou a elektrickou částí sluchového orgánu.

Stereocilie vláskových buněk v Cortiho orgánu vnitřního ucha se působením zvukových vln ohýbají. To vede k otevření iontových kanálů a změně membránového potenciálu.
Hlavním tématem listopadového Vesmíru jsou vlny - od akustických po gravitační.
vesmir.cz/cz/casopis/a...

K poslechu:
🔗
open.spotify.com/episode/26lU...
🔗
podcasts.apple.com/cz/podcast/c...

Ke čtení:
🔗
vesmir.cz/cz/tema-mesi...

Zažili jste někdy jet lag a říjnová změna času vám nědělá dobře?

⏱️ Můžou za to vaše molekulární hodiny.

O jejich molekulárním nastavení jsme si povídali v novém Hlasu Vesmíru s Vendulou Lužnou, chronobioložkou a popularizátorkou vědy na UPOL a v @zeptejsevedce.bsky.social !

🔗Odkaz 👇

Doba ledová je doba ledová, všude samej…

Proč dělá Jaromír pořád něco špatně? Proč je šikovnej ten, kdo je malej? Definovala by AI kyselo jako moc kyselý? Haló haló, kolik že má být těch koček? A kdo to všechno vydrží místo Prťky?

O tvárnosti jazyka pod dlátem večerníčků. V listopadovém @vesmir.bsky.social.

vesmir.cz/cz/casopis/a...

Aubergine - By Horst Frank - Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15538

Co je na obrázku? Že lilek?
Čtenář @vesmir.bsky.social: Ale to je špatně, botanicky je lilek i brambor nebo rajče, proč se neříká „baklažán“? Dá se s tím něco dělat?
Ne, nedá.
Tak aspoň ukazuju, „[ž]e je marné chtít po běžně užívaném jazyce, aby se nevzpíral botanickému poznání“.
Odkaz v komentáři.

Vypravěč velkých příběhů Je Jan Černý spíše imunolog, nebo buněčný biolog? Sám o sobě raději mluví obecněji jako o přírodovědci, do menších škatulek se nevejde. Stejně důležitá je v jeho životě i role učitele. Mluví o řadě ne...

„Požadavek na vysoký počet publikací byl neférová habaďúra na studenty, s jejíž pomocí školitelé jednoduše získávali články pro své granty a vlastní životopisy.“
Biolog Jan Černý v našem rozhovoru mluví o řadě problémů, ale i o radostech české vědy a vysokého školství:
vesmir.cz/cz/casopis/a...

(Ne)pozornost Schopnost směrovat pozornost je jeden ze základních předpokladů fungování na tomto světě. Umožňuje nám soustředit se na důležité a z procesu zpracování vjemů vypouštět nepodstatné. Když máme tuto scho...

🟢 Téma (ne)pozornost: vesmir.cz/cz/tema-mesi...
🟢 Obsah říjnového Vesmíru: vesmir.cz/cz/casopis/a...
3/3

Test slouží k posouzení schopnosti udržet koncentraci během monotónních, „nudných“ úkolů. Využívá se např. při výběru kandidátů na pracovní pozice, u nichž může mít selhání pozornosti fatální důsledky – u řidičů, dispečerů nebo operátorů v citlivých provozech.
2/3

Říjnový Vesmír je tu!
Hlavní téma: (ne)pozornost
A k němu se pojí i obálka. Najdete na ní Bourdonův test setrvalé pozornosti.
Návod k němu: vesmir.cz/cz/casopis/a...
1/3

vyjádření ČMS ke stanovisko konsorcia vědců o mikrobiomu ke klinickému využití: www.mikrobiom-cms.cz/wp-content/u...

Rozhovor ⏩ open.spotify.com/show/1gRpgl1...

Více ke čtení 👇
vesmir.cz/cz/casopis/a...

vesmir.cz/cz/casopis/a...

Foto:
Jana Plavec, AV ČR

Jana Plavec, AV ČR

🦠Mikrobiom

Miliony mikroorganismů, které se po narození usidlují v našem těle.

🙌Co všechno ovlivňuje?
🙏Jak spolupracuje s imunitou?
😊Co můžeme dělat pro to, aby byl spokojený?

Nám pověděl Michal Kraus, imunolog a doktorand z @mbuavcr.bsky.social

Odkaz na rozhovor👇

Třeba ne naposledy. Interakci přírodních věd a matematiky se společenskými obory a s veřejným děním jsme vždy otevřeni. Díky!

Tomu říkáme "umění dobře žít" (viz s. 438) 😀
Díky za zájem o Vesmír a o to, co v něm nabízíme...

Výrobní lhůty měsíčníku jsou nemilosrdné. Jsme proto oběma autorům vděčni, že popularizační článek pro Vesmír nedali k ledu a uvařili ho tak rychle poté, co jim výsledky výzkumu publikoval časopis Earth and Planetary Science Letters.

A budeme rádi, když si o cyklusech, inspirováni články ve Všehomíru, popovídáte s dalšíma lidmama...

Točíme se v kruzích. Všichni. Bez ohledu na to, zda máme o kolečko víc, míň, nebo tak akorát.
Právě vychází zářijový Vesmír, jehož hlavním tématem jsou právě cyklické děje - v organismu, v ekosystémech, ve společnosti...
vesmir.cz/cz/casopis/a...

Jak se zkoumají miniatury – malované portréty na slonovině, oblíbené zejména v 18. a 19. století?
Neinvazivní metody poskytují informaci o složení pigmentů, rozliší přemalby i změny v malířské kompozici. Více v článku chemiků z ÚACH AV ČR v letním dvojčísle Vesmíru:
vesmir.cz/cz/casopis/a...

Jak naše společnost reaguje na válku za humny, jak situaci zvládají ukrajinští uprchlíci, jaká nebezpečí číhají na vojáky vracející se z fronty?
Rozhovor s vojenským psychiatrem Janem Veverou v letním dvojčísle Vesmíru:
vesmir.cz/cz/casopis/a...

Předplaťte si Vesmír

Můžete i vy - za 33 Kč. Nebo si za 66 Kč odemknout na měsíc kompletní vesmírný web včetně archivu a možnosti stahování pdf článků (rekurentní platbou, kterou lze kdykoli zrušit).
Viz vesmir.cz/cz/predplatn...

Stoupnout si na váhu nestačí.
Vysoké hodnoty BMI se používají jako indikátor nadváhy a obezity. Ale index dávající do poměru hmotnost a tělesnou výšku má své limity.
O novém paradigmatu obezity píše MUDr. Petr Sucharda, vědecký sekretář České obezitologické společnosti.
vesmir.cz/cz/casopis/a...

🔗rozhovor: creators.spotify.com/pod/profile/...

🔗článek: vesmir.cz/cz/casopis/a...

Nový Hlas vesmíru je venku! A tentokrát se vesmír (opravdu ten s malým "v") bude červenat.

🔴 Červenání hvězd a o tom proč ho astronomové nemají moc rádi.
🔴 Červení trpaslíci a obři.
🔴 V čem nám vadí vesmírný prach

S astronomkou Astronomického ústavu AV ČR, Soňou Ehlerovou. 👇

Jazykový zákon jako věšák na strachy

V průměru jednou za čtyři roky, naposled letos na jaře, se v Česku objeví návrh říct zákonem, že čeština je důležitá. Ale ruku na jazyk, copak začnete něco vnímat jako atraktivní a vážené jen proto, že vám to řekne zákon?

Pár slov pro @vesmir.bsky.social.

vesmir.cz/cz/casopis/a...

Viz také info na konci článku:
Zpracováno podle studie Rösner S.: Capercailie Monitoring: Report 2024. National Parks Bavarian Forest and Šumava. Marburg, Germany, November 2024, a na základě konzultací s odborníky Správy NP a CHKO Šumava a s využitím jimi publikovaných zpráv a terénních údajů.

Např. "Na NP Šumava připadá přibližně 450 jedinců, na NP Bavorský les asi 250 jedinců."
Nebo "Větší část populace žije na české straně, kde je příznivější biotop více zastoupen, protože Bavorský les poměrně rychle spadá do nižších poloh bez klidových území rozsáhlých rašelinišť..."

Na to usuzujete z té mapy? Jde o data NP Šumava a AOPK, tj. z české strany pohoří. Když článek rozkliknete, i v odemčené části uvidíte druhou mapu i s německými daty. A celý článek důsledně popisuje situaci v celé oblasti bez ohledu na hranice.

článek v letním dvojčísle:
vesmir.cz/cz/casopis/a...
Snímek Jaroslav Vogeltanz

Tetřevů na Šumavě přibývá! Jak ve Vesmíru píše Jakub Hruška: „Tetřevům (na rozdíl od některých návštěvníků, podnikatelů a samospráv) vyhovují lesy, které prošly kůrovcovou gradací a zůstaly nevytěženy.“